Kosmická loď M1, kterou postavila tokijská společnost ispace, se odvážně pokusila stát prvním soukromým kosmickým plavidlem, které přistálo na Měsíci. Místo toho se 25. dubna stala poslední z dlouhé řady misí na Měsíc, které se úplně nepovedly a zřejmě se zřítily na měsíční povrch. Proč je tak těžké bezpečně přistát na Měsíci? A kdy by se to mohlo podařit první soukromé společnosti?
Pouze tři subjekty úspěšně přistály na Měsíci – vládou financované vesmírné agentury Číny, Sovětského svazu a Spojených států. A pouze Číně se to podařilo od 70. let 20. století a na první pokus.
„To, co činí přistání na Měsíci tak obtížným, je množství proměnných, které je třeba vzít v úvahu,“ říká Stephen Indyk, ředitel vesmírných systémů společnosti Honeybee Robotics v Greenbeltu ve státě Maryland.
V porovnání se Zemí má Měsíc například sníženou gravitaci, velmi malou atmosféru a spoustu prachu. Aby se přistání podařilo, musí inženýři předvídat, jak bude kosmická loď s tímto prostředím interagovat – a vynaložit peníze na testování, jak by se věci mohly pokazit. „Je třeba provádět testy, testy a další testy, aby se přistávací systém osvědčil v co největším počtu scénářů,“ říká Indyk. „A ani pak není nic zaručeno.“
Selhání v minulosti
Společnost ispace je teprve druhou soukromou společností, která se pokusila přistát na Měsíci. V roce 2019 skončil havárií i pokus izraelské společnosti SpaceIL.
Není překvapením, že komerční společnosti narážejí při svých snahách o přistání na Měsíci na problémy, říká Indyk. V 60. letech 20. století, kdy se Spojené státy a Sovětský svaz předháněly v tom, kdo tam přistane, havarovala jedna kosmická loď za druhou, než se to v roce 1966 konečně podařilo.
Vládní kosmické agentury se mohly poučit z každého pokusu o přistání. Dnes se naopak očekává, že soukromé společnosti budou tyto úspěchy opakovat, a to bez vládních zdrojů a bez zkušeností získaných z mnoha neúspěšných i úspěšných misí, říká Indyk. „To je hodně, když se po soukromém podniku chce, aby to zvládl hned na první pokus.“
V roce 2013 Čína úspěšně přistála na Měsíci hned na první pokus se svou misí Čchang’e 3. Čína také poprvé v historii přistála na odvrácené straně Měsíce a přivezla vzorky měsíčních hornin. Indie však při svém pokusu o přistání na Měsíci v roce 2019 ztroskotala, ale ještě letos se o to pokusí znovu!
První výzvy
Dostat se na Měsíc, který je od Země vzdálen asi 384 000 kilometrů, je mnohem náročnější než vynést družici na nízkou oběžnou dráhu Země – a k selhání může dojít již na počátku, a to i u misí, které neplánují přistání. To se stalo v případě mise NASA Lunar Flashlight, malé sondy, která odstartovala v prosinci a měla zmapovat led na Měsíci. Její pohonný systém se brzy po startu porouchal a možná jí zabrání dosáhnout oběžné dráhy, ze které by mohla provádět zamýšlené vědecké práce.
I kdyby se sonda dostala do blízkosti Měsíce, musela by se dostat na jeho povrch bez naváděcích satelitů a prakticky bez atmosféry, která by ji pomohla zpomalit. Jakmile se dostane do vzdálenosti několika posledních kilometrů, musí se jeho software rychle a autonomně vypořádat s případnými problémy na poslední chvíli, jako je například možné zmatení senzorů velkým množstvím prachu, který z povrchu vyvrhují výfukové plyny.
Obě selhání při přistání v roce 2019 pravděpodobně pramenila z problémů se softwarem a senzory během těchto posledních okamžiků. A první náznaky naznačují, že selhání ispace z tohoto týdne mohlo být způsobeno tím, že modulu došla pohonná hmota těsně před přistáním.
Komerční společnosti spěchají na Měsíc
Havárie sondy ispace zvyšuje laťku pro příval dalších komerčních misí, které mají přistát na Měsíci, včetně až tří misí do konce roku, které jsou částečně financovány NASA. Tyto přistávací moduly jsou součástí programu Commercial Lunar Payload Services (CLPS), v jehož rámci soukromé společnosti usilují o stavbu přistávacích modulů a dopravu užitečného nákladu od NASA a dalších zákazníků na povrch Měsíce.
Jeden z těchto přistávacích modulů, postavený společností Astrobotic v Pittsburghu v Pensylvánii, měl odstartovat začátkem května, ale zpoždění při přípravě jeho rakety znamená, že start se pravděpodobně posune přinejmenším o několik měsíců. To by mohlo znamenat, že jako první odstartuje lunární modul společnosti Intuitive Machines z texaského Houstonu, a to možná již v červnu.
Tyto společnosti budou při snaze o první úspěšné soukromé přistání na Měsíci vycházet ze zkušeností ostatních. „Stoupající příliv zvedá všechny lodě,“ řekl Alan Campbell, inženýr, který pracuje na projektech CLPS ve společnosti Draper v Cambridge ve státě Massachusetts, na lunární konferenci, která se konala tento týden před neúspěchem ispace.
„Pokud se můžeme poučit z toho, co se děje u komerčních misí nebo misí CLPS NASA, a použít to napříč – je to něco, co bychom rozhodně měli dělat.“
doi: https://doi.org/10.1038/d41586-023-01454-7
Zdroj: www.nature.com
